Tři sourozenci přijíždí na návštěvu krátce ovdovělého smutného dědečka. Před usnutím se Zuzanka rozhodne pro sourozence vyčarovat z babiččina slamáku pohádky z vybraných slov, přesně tak, jak je uměla vyprávět jejich milovaná babička. Vydávají se tak na kouzelnou cestu, která ukazuje, jak jim může vyprávění pomoci zvládat životní výzvy a nalézt útěchu i naději ve světě fantazie.

Zloděj, lupič, chmaták, podvodník, darebák, gauner – to vše skrývá název zlodějské (heist) komedie s hlavním „hrdinou“ Lupynem, který se po propuštění z vězení vrací do rodného města. Sotva se ohřeje na svobodě, už plánuje se svými kumpány, kteří ho předtím vyměnili za podmíněné tresty, další kšeft. Do karet mu hraje probíhající pandemie, výjimečná situace, v níž neplatí pravidla, jež platila dosud. Lichvář Asasín se spolu s místním zkorumpovaným policistou snaží zjistit, kdo v jejich rajónu škodí, a vytěžit z toho pro sebe co nejvíc. Lupyn zase potřebuje peníze na nový život se svou láskou Tamarou, postupně se tak zaplétá do spirály lží a absurdních situací.

Na hravé cestě veřejným prostorem s jedním z nejvšestrannějších českých umělců Františkem Skálou je možné vidět svět jinak. S humorem, vážností i sebeironií nechává výtvarník, performer a hudebník výjimečně nahlédnout do mnoha pomyslných dveří, za nimiž se nacházejí krása v nedokonalosti, poezie v obyčejnosti, otisky rukou v plynutí času a radost z tvorby jako způsob života. Tvůrčí energie Skály je cítit i z procesu vzniku monumentální sochy psa Vulpes Gott od tvorby modelu po cestu lodí po Labi na vernisáž v Drážďanech. Dějem se prolínají umělcovy deníky a objekty ve veřejném prostoru, včetně jeho první sochy v zámeckém parku Veltrusy, Prastánku nebo Rajské zahrady na Sluňákově. Ve filmu vystupují přátelé Františka Skály, kapela Třaskavá směs či dechová hudba Provodovjané a filozof Miroslav Petříček. Renesanční osobnost Skály je známá i z Divadla Sklep, skupiny Tvrdohlaví, uskupení Tros Sketos nebo M.T.O. Universal.

Za deštivé noci poskytne železniční hlídač nocleh elegantnímu cestujícímu, kterému ujel vlak. Když je hlídač odvolán do služby, zůstane George, jak se cestující jmenuje, s jeho dcerou Andreou v domku sám. Na Andreu mladý světák velmi zapůsobí a ještě téže noci mu dívka podlehne. Ráno George odjede. Andrea po čase zjistí, že čeká dítě. George pokračuje ve městě ve svém nevázaném životě a stýká se důvěrně především s vdanou paní Gildou. Když dostane od hlídačovy dcery dopis, že je těhotná, pošle jí peníze. Andrea odjede do města, aby tam tajně porodila. Dítě se však narodí mrtvé. Andrea se později provdá za muže, který ji zachránil na opuštěné cestě před znásilněním. Andrea mu dala vlastní krev pro nutnou transfuzi po zranění, které mu násilník způsobil. Jednoho dne se náhodou ve společnosti svého manžela setká s Georgem, který ji začne znovu svádět. Záhy se i v mladé ženě probudí znovu dřívější touha, opouští manžela a chce odejít s Georgem...

Šestadvacetiletá Pia začíná nový život po návratu z psychiatrické léčebny na okraji Vídně.

Po patnáctiletém trestu za loupež je Anker propuštěn z vězení. Peníze za loupeže zakopal Ankerův bratr Manfred. Jen on ví, kde jsou. Bohužel se u Manfreda mezitím objevily psychické problémy, kvůli kterým na všechno zapomněl. Bratři se společně vydávají na neočekávanou cestu, aby peníze našli a zjistili, kdo vlastně jsou.

Detail filmu připravujeme.

22. června 1986, Aztécký stadion v Mexico City. Kapitán Anglie Peter Shilton a jeho argentinský protějšek Diego Armando Maradona si před čtvrtfinále mistrovství světa podávají ruce. Začíná zápas, který vstoupí do dějin sportu. Jenže na hřišti se tehdy hrálo o mnohem víc než o postup do semifinále. Zatímco gól století a nechvalně proslulou „boží ruku“ znají téměř všichni, skutečný příběh „zápasu století“ je ještě dramatičtější. Válka o Falklandy, národní hrdost, politické napětí i osobní osudy hráčů vytvořily kulisu utkání, které dodnes vyvolává vášnivé debaty. Dokument Juana Cabrala a Santiaga Franca se po čtyřiceti letech vrací k legendárnímu střetnutí očima těch, kteří byli přímo na trávníku. Z bývalých soupeřů se stávají přátelé a z ikonického fotbalového zápasu fascinující příběh o rivalitě, paměti a smíření. Strhující kombinace archivních materiálů a osobních vzpomínek připomíná, proč se někdy celý svět dokáže na devadesát minut zastavit.

Píše se rok 1547. Do osady Urbach v Jizerských horách přijíždí mladý rytíř Petr Pětipeský z Chýš a Egenbergu. Vladyka Smiřický mu dal za úkol řídit zde stavbu kamenného mostu přes hlubokou propast, aby se tím otevřela cesta k očekávanému bohatství ukrytému v horách. Místní osadníci ale žijí v zajetí pověr a této stavby se bojí. Rytíř Petr si začíná uvědomovat, že za jejich strachem se skrývá skutečné nebezpečí. Když se pak v Urbachu stane hrozivá událost, při níž záhadně zmizí i dívka Alma, vydá se Petr odhalit pravdu a především najít svou ztracenou lásku. V horách nečekaně narazí na záhadné cizince. Jsou to démoni, nebo lidé? V jejich skrytých dílnách u hory Fichtelberg dojde Petr až na hranu svých sil, aby zde poznal ukrytou skutečnost, opravdové přátelství a také to, že za vítězství je třeba zaplatit šrámy na srdci. Dobrodružný rodinný film Fichtelberg se odehrává na podkladu skutečných historických událostí, zobrazené obdivuhodné výrobní technologie našich předků tehdy opravdu existovaly. Tento napínavý dobrodružný příběh o Petru Pětipeském se tedy mohl klidně stát...

Dvanáctiletá Anna žije se svou neslyšící matkou v chudší části vídeňského sídliště. Annin život právě prochází proměnou – nastupuje do nové školy a po letech, kdy sdílela s matkou jednu postel, konečně získává vlastní místo v obýváku, zatímco její matka znovu objevuje možnost navazovat nové vztahy. Film, který oslavuje odlišnost, se vyhýbá klasickým schématům queer narativů – místo velkých romancí či hrdinských gest sledujeme každodenní projevy solidarity a péče, jež činí queer existenci tak přirozenou. Debutující režisérka Marie Luise Lehner s jemností a skvěle napsanými, přirozenými dialogy ukazuje, jak zásadní jsou respekt, porozumění a drobné činy, které jsou v konečném důsledku důležitější než drahý školní výlet. Za tento jedinečný počin si již ve svých třiceti letech odvezla z Berlinale Cenu poroty Teddy Award.

Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.

Gottsunda neboli místním slangem „G“ je předměstí švédské Uppsaly, pověstné kriminalitou a gangy. Právě odtud pochází režisér Loran Batti , který po dobu pěti let zachycuje na kameru jedinečný charakter čtvrti a životní styl svých přátel žijících za hranou zákona. Násilí. Bratrství. Drogy. Rap. Zatímco z Loranových dětských přátel se stávají gangsteři, on sám se zločinu úspěšně vyhýbá. Jeho původ mu otevřel možnost natočit jedinečné svědectví zevnitř subkultury místního ghetta, ze života těch, pro které je Gottsunda domovem, střelné zbraně hračkou a násilí součástí života. Bez vyhlídek na klidnou budoucnost není v Gottsundě lehké žít, ještě těžší je z ní ale odejít.

Byl oblíbeným učitelem v jednom malém ruském městě. Pak ale přišla invaze na Ukrajinu, do škol povinné válečné osnovy a atmosféra ve škole i ve městě začala houstnout. Dříve točil školní slavnosti, nově musel natáčet nacionalistické nástupy a válečnou výuku. A tak začal bojovat proti zlu tím, co umí. Tajně natočil i to, co nemusel, a zdokumentoval, jak válka a násilná aplikace nové ideologie postupně ničí každodenní život i budoucnost příští generace.

Pan Nikdo proti Putinovi sleduje příběh ruského učitele Pavla „Paši“ Talankina z malého města, který se po ruské invazi na Ukrajinu ocitá uprostřed propagandistického tlaku ve školství. Z původně kreativního a oblíbeného pedagoga se stává nechtěný svědek systému, který po něm vyžaduje natáčení propagandistických materiálů pro státní instituce. Talankin se však rozhodne záznamy tajně uchovat a vyvézt z Ruska, aby vydal svědectví o tom, jak propaganda a válka postupně proměňují každodenní život i vzdělávací systém v současném Rusku.

Detail filmu připravujeme.

Pět let zaznamenávala mladá režisérka Pepa Lubojacki emotivní příběhy vlastní rodiny. Proč závislost připravila jejího milovaného bratra a dva bratrance o vztahy, pocit bezpečí, zdraví i střechu nad hlavou? A co když za tím vším nestojí závislost samotná, ale něco, co začalo daleko dřív? Neotřelý mix intimních deníkových záběrů, oživlých fotografií, stylizovaných vzpomínek a grafických koláží dělá z filmu originální zážitek, který je syrový i hravý zároveň. Jako režisérka a sestra Pepa stojí před otázkou, na kterou neexistuje snadná odpověď: kde končí láska a začíná kontrola? Zachraňovat, nebo nechat jít? Brutálně upřímný snímek získal na Berlinale cenu za nejlepší dokumentární film.

Detail filmu připravujeme.

Osobitý filmař Zdeněk Tyc přichází s příběhem otce a syna, kteří mají společné snad jen křestní jméno Richard a panelákový byt v Adamově. Hřmotný dobromyslný třicátník z fabriky poslouchá metal a přítelkyni si do života pouští jen částečně. Subtilní učitel na penzi, který jej po odchodu matky vychoval sám, je ztělesněním něhy a pochopení. Jejich poklidně sdílenou realitu, v níž je místo pro hardcorové uskupení Našrot i Bergmanovy Šepoty a výkřiky , však jednoho dne naruší náhlá smrt matky, která žila opodál. Ríša se vydává na svéráznou iniciační cestu lemovanou roztodivnými setkáními a okamžiky nečekaného prozření. Do existenciálních témat se Tyc pouští střemhlav a za spolehlivé podpory výtečně vybraných herců v čele s Tomášem Vravníkem a Vladimírem Javorským .

Tento film vznikl tím nejnepravděpodobnějším způsobem. Jana Hojdová , bývalá studentka kamery na pražské FAMU, se rozhodla oslovit Roberta Richardsona pro svůj magisterský absolventský projekt. Jeho dílo, klenoucí se přes desítky let filmové historie, ji inspirovalo jako nic jiného na světě. Napsala mu e-mail - a k jejímu překvapení odpověděl. To, co začalo jako studentské cvičení, se brzy proměnilo v mimořádné tvůrčí partnerství a hluboké osobní přátelství. Richardson se Janě otevřel způsobem, jakým se nikdy předtím neotevřel nikomu jinému. Zpřístupnil jí stovky hodin svých soukromých videoarchivů a vpustil ji do svého osobního i profesního života. Jana začala vytvářet dokumentární portrét zevnitř. Cestovala s Richardsonem po celém světě, zúčastnila se předávání Oscarů a byla svědkem zásadních filmových produkcí po boku režisérů jako Quentin Tarantino , Oliver Stone nebo Martin Scorsese . Výsledkem není jen film o jednom z nejvýznamnějších kameramanů naší doby, ale především silný a inspirativní příběh o odvaze, vášni a víře. Připomínka, že na tom, odkud pocházíte, záleží méně než na odhodlání jít za svou vizí, a že i ty nejvyšší vrcholy jsou dosažitelné.

Charlie Soukup je undergroundový písničkář a signatář Charty 77. Na začátku 80. let emigroval. Posledních několik desítek let žije osaměle v australské divočině jako poustevník a buddhista. Dokumentarista Jiří Holba ho vyhledal na rozsáhlém pozemku v buši, kde si Soukup buduje tajné přístřešky a žije stranou civilizace. Celý snímek natočil sám přímo na místě a zachytil v něm spontánní rozhovory a situace, ve kterých nechává naplno působit Soukupovo svérázné charisma. Série monologů vyznívá jako svým způsobem strhující proud řeči na hraně blouznivosti a pronikavých životních postřehů.

Elegantní lékařka Ingrid ( Aňa Geislerová ) pracuje v polovině 80. let v zapadlé okresní nemocnici. Sevřená vyčerpaným manželstvím a stagnující kariérou věnuje většinu času svým pacientkám. Přivádí na svět děti a ukončuje nechtěná těhotenství. Romským ženám provádí také sterilizace, aniž by plně rozuměly jejich důsledkům. Nové přátelství s mladou a bezprostřední sanitářkou Agátou přiměje Ingrid vidět věci v jiném světle. Začne zpochybňovat pravidla, která dosud netečně dodržovala? Působivé drama Ivana Ostrochovského otevírá nevyřešenou kapitolu československých dějin, kdy o možnosti mít děti rozhodoval stát.

Když věčně hladový domácí učitel William Shakespeare ( Paul Mescal ) potká divokou volnomyšlenkářku Agnes ( Jessie Buckley ), zrodí se příslovečná láska jako trám, v jejímž průběhu se jim narodí tři děti. Protože rodinu je třeba živit a zároveň uspokojovat Williamův dramatický talent, tráví on většinu času v Londýně budováním svých snů, zatímco Anges se na zdánlivě idylickém anglickém venkově snaží ve všech směrech zabezpečit domácnost a všechny tři děti, dvě dcery a syna Hamneta, jenž touží pokračovat v otcových šlépějích. Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a v Anglii za vlády královny Alžběty I. to platilo obzvlášť. Když rodinu postihne nevýslovná tragédie, otřese to i zdánlivě nezničitelným vztahem mezi Williamem a Agnes. V temnotě a zoufalství se Shakespeare vybičuje k napsání svého vrcholného díla, tragédie o Hamletovi. Světu tím nadělí nezapomenutelný příběh a sobě a své ženě lék na žal a trápení.

Dva kilometry jsou v dobách míru takřka nepostřehnutelnou vzdáleností. V tuhé bitvě o strategicky významnou vesnici na východě Ukrajiny se ale počítá každý centimetr a ve dvou kilometrech je náhle vměstnané všechno – popraskané stromy, zničená příroda, znepřátelené světy, zoufalství, a především lítý boj na život a na smrt. Oscarový režisér Mstyslav Chernov po 20 dnech v Mariupolu znovu přepisuje hranice válečné dokumentaristiky. Z první linie zachycuje nejen hořkou pachuť Pyrrhova vítězství ve spálené zemi, ale především pohlcující obrazy války jako noční můry, z níž se nelze probudit.

Pětadvacetiletý Vadym se živí nahráváním a prodejem nejrůznějších zvuků. Život v Kyjevě by rád vyměnil za vidinu lepší budoucnosti v daleké Kanadě, a když přijde velkoryse honorovaná nabídka, aby zaznamenal zvuky ukrajinských domácích zvířat a také zvuk vzácného ptáka, žijícího na Zakarpatí, dvakrát se nerozmýšlí a vydává se na cestu. Situaci nijak nezjednodušuje skutečnost, že společníkem na této výpravě se mu souhrou okolností stává jeho matka… Za zvuků syntezátorové hudby rozehrává debutující ukrajinský režisér Antonio Lukič před divákem obrazově nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací.

Začne to jedné noci jako drobná nehoda, která svede dohromady bývalého politického vězně Vahida a muže, v němž pozná svého mučitele z vězení. Jeho tvář Vahid sice nikdy neviděl, ale jeho krok a specifický zvuk umělé nohy, ten pozná s jistotou... Ale je ta jistota naprostá? Neprůstřelná? Bez velkého plánování se Vahid pouští do tragikomické záškodnické akce, která svede dohromady bývalé spoluvězně poznamenané všudypřítomnou politickou zvůlí. Společně čelí otázce, jež pronásleduje mnoho národů: můžeme se krutému systému pomstít na jednotlivci, který mu oddaně slouží? Mistr podvratné íránské kinematografie Džafar Panahí se vrací s filmem, který je inspirovaný jeho vlastními zážitky z vězení. I proto kromě typického humoru přináší držitel Zlaté palmy z Cannes nezvykle otevřený a rozhořčený políček autoritářskému režimu, jenž pohrdá právem na svobodné vyjádření a prostou lidskou důstojnost.

Michelle ( Emma Stone ), vlivná ředitelka velké farmaceutické firmy, má oprávněný pocit, že jí leží svět u nohou. Bohužel to trvá, jen dokud se neprobudí na špinavé matraci v cizím sklepě, spoutaná, s oholenou hlavou a celá pomazaná podivným krémem. Unesli ji sem dva bratranci, Teddy ( Jesse Plemons ) a Don ( Aidan Delbis ), neochvějně přesvědčení o tom, že Michelle pochází z jiné planety a má za úkol zlikvidovat na Zemi veškerý inteligentní život. Vlasy jí oholili a tělo pomatlali, aby jí zabránili komunikovat s její mateřskou lodí. Až tak připravení jsou. Michelle je jasné, že bláznům se nemá odporovat, a tak zkouší všechny možné korporátní taktiky a triky, aby vyvázla se zdravou kůží. Až si člověk říká, jestli jsou světu nebezpečnější dva magoři, kteří dělají vše pro to, aby zachránili své bližní, nebo aktuálně uvězněný bezohledný korporátní dravec.

Smutek je zvláštní droga. Dostává se pod kůži, přežívá v srdečních komorách, deformuje realitu. Jak se vyrovnat s náhlou smrtí mladé dívky a otázkami, které přetrvávají i rok poté? Dívčina matka, malá sestra a dívčin někdejší přítel truchlí nejprve každý sám, později ale všichni společně vyrážejí na daleké Tenerife, kde se zhmotňují pocity viny, možnost odpuštění i tajuplné výjevy minulosti. Film pohání tiše podmanivá energie, autentické emoce a dechberoucí momenty, kdy se z filmového řemesla stává sakrální magie. Napořád vrhá paprsky světla hluboko do stínů lidské duše a stává se filmovým ekvivalentem slunce, které nezapadá.

Panovník sousedního státu přijíždí na státní návštěvu. Incident, který má za následek vážné poranění vzácného hosta, přiměje druhého krále zrušit neschopnou armádu. Generálové se ovšem okamžitě spiknou a chystají se vladaře odstranit... Bláznivá česká komedie

V Moskvě 30. let je dramatik vyhnán ze Svazu spisovatelů a ocitá se na okraji společnosti. Pod vlivem své múzy Markétky začíná psát nový román – satirický příběh, v němž se všichni jeho pronásledovatelé zrcadlí jako groteskní postavy. Do Moskvy přichází tajemný cizinec Woland, zosobnění temné síly, který obrací město naruby a trestá ty, kdo stáli za pádem autora. Adaptace nejslavnějšího díla Michaila Bulgakova se stala symbolem kulturního odporu proti cenzuře a autoritářství – a právě proto byla v dnešním Rusku terčem útoků režimu.

Úspěšná vídeňská dirigentka Julia a její partner Georg si přejí být rodiči. Manželé ve středním věku dosáhnou svého snu za pomoci doktora Vilforta v luxusní reprodukční klinice, kde se tajemný specialista na plodnost spoléhá na nejnovější metody. Aura špičkového pracoviště se však začne hroutit s Juliiným náročným porodem, kdy je jí dítě ihned po narození odebráno kvůli zdravotním komplikacím. Personál nechce rodičům sdělit žádné informace, natož aby jim umožnil doprovodit dítě do nemocnice. Druhý den se však čerstvá matka miminka dočká. Když spatří svého zdravého syna poprvé, nedostaví se radost, láska ani sounáležitost. Co se jeví jako přechodný stav poporodní deprese a nejistoty v ohledávání nové identity, graduje až k psychickému rozkladu a paranoidnímu uvažování hlavní hrdinky.

Také tak milujete nakupování? Zrychluje se Vám tep při slovech výprodej? Shopaholička Klára to má stejně. Nákupy posedlá čtyřicátnice ujíždí na slevových akcích s takovou vášní, že ani nepostřehne, jak si její muž nachází během jejího nákupního maratonu mladší model. Se zhrzeným egem a bez kreditky úspěšného manžela, začíná Klára znovu od piky. Hledá novou práci, nového muže, ale především samu sebe.

Drogy provází 73letého hippíka Iana celý život, jenomže doba se změnila. Zatímco v 60. letech byly součástí kontrakultury, dnes se na levandulovou farmu daleko od okolního světa sjíždí narkomani, kteří nehledají jinou nebo lepší společnost, ale přivážejí si sem svá traumata. Nikola Klinger natočil na Super 16 nejen Ianovy vzpomínky, ale i nostalgickou kroniku společenských procesů. Jeho portrét individuální i kolektivní paměti ukazuje, že existují dva způsoby, jak užívat svobodu, buď jako léčivou bylinu, nebo jako jedovatý plyn.

Vážná i humorná kompilace odborných zamyšlení o významu existence České televize. Pátrání po budoucím smyslu média veřejné služby, rekapitulace domácího a evropského vývoje požadavků, které na něj byly a jsou kladeny. Mnohovsrtevnaté pohledy osobností s vysíláním veřejné služby neoddělitelně spojených (Greg Dyke, Jiří Pittermann, Andrej Krob, Ivo Mathé), filosofů a esejistů (Václav Bělohradský, Petr Fischer), mediálních odborníků (Milan Kruml, Milan Šmíd, Karel Hvížďala) a mnoha dalších.

Je rok 2075. Desetiletá Iris vidí spadnout z nebe tajemného chlapce v duhovém obleku. Jmenuje se Arco a pochází z budoucnosti. Mezi Iris a Arcem vzniká přátelství, křehké a krásné spojení dvou odlišných světů. Společně s robotem Mikkim se vydají na cestu s cílem dostat chlapce zpět domů. Zároveň jsou možná jediní, kteří dokáží zachránit planetu. Arco je okouzlující, vizuálně dechberoucí a dojemná odysea plná naděje a optimismu, kterou produkovala Natalie Portman. Film Uga Bienvenu měl premiéru na festivalu v Cannes a získal hlavní cenu za nejlepší celovečerní film na festivalu animovaného filmu v Annecy.

Film Potopa vypráví příběh z Československa z roku 1980. Mara je 15 let a touží se stát pilotkou a opustit vesnický život. Její otec Alexander, rusínský rolník a vdovec, však trvá na tom, aby zůstala doma a pokračovala v práci na rodné půdě. Když je dolinu čeká zatopení pro výstavbu vodní nádrže Starina, oba se musí vyrovnat se ztrátou domova a rodinného dědictví. Zároveň hledají cestu ke vzájemnému usmíření uprostřed zápasu mezi tradicí, identitou a touhou po svobodě.

Divácky vyzývavý snímek nabízí překvapivý obraz dnešní Číny a lidí na hraně společnosti. Pohlcující film režiséra Zhenminga Guoa se přes své dekadentní a exploatační ladění vyhnul čínské cenzuře a pronikl na světové festivaly. Surový, fyzický a nepříjemný titul sleduje básníka vracejícího se do rodného města. Místo nachází v morálním úpadku a sociálním rozkladu, což zrcadlí tu část čínské společnosti, na kterou bylo při ekonomickém růstu země zapomenuto. Temné a výbušnými výjevy disponující vyprávění jde po stopách protagonistova traumatu. Snímek poskytuje šokující pohled na každodennost, explicitní sexualitu a ztracenou generaci čínských umělců, kterou pronásledují události z náměstí Nebeského klidu. Autorskou optikou odhaluje mizerné životní podmínky na nereflektované čínské periferii a prostřednictvím bezvýchodné situace se propadá do temně absurdní propasti.

Monika má život, o kterém snila: je úspěšnou lékařkou a čeká dítě ve spokojeném vztahu s Lukášem. Je ale opravdu šťastná? Když se po letech znovu potká s bývalým manželem Petrem, její nejistotu to prohloubí. Krátká schůzka se promění v dlouhou procházku letním Libercem, během které se začnou otevírat nezodpovězené otázky: „Proč jsme se vlastně tenkrát rozešli?“ a „Co by bylo, kdybychom se rozhodli jinak?“ Skrze dialog a jemný humor sledujeme, jak se mezi nimi v nenápadných momentech – v dešti, v tramvaji, v parku – znovu objevuje blízkost. Režisér Bohdan Karásek natočil citlivé vztahové drama s Marií Švestkovou a Jiřím Havelkou v hlavních rolích.

Piemule je film o české menšině, která se více než před sto padesáti lety usadila v kopcích nedaleko Timisoary. Čeští řemeslníci a rolníci přišli do těchto míst v roce 1822 s celými rodinami, aby tu nalezli práci, půdu a nové živobytí. Režisérka Jana Ševčíková se dostávala do Rumunska za velice obtížných podmínek počátkem osmdesátých let. Během několika let se jí podařilo zachytit způsob života v jedné z opuštěných vesnic. V průběhu čtyř ročních období zobrazuje film jak pracovní témata (sklizeň a obdělávání půdy), tak náboženské obřady (vánoční zvyky, masopust, Velikonoce či svatební obřady). Režisérka představuje jednotlivé osoby, jejich zvyky, chování a názory. Složitá stavba filmu umožňuje vyzdvihnout sociální aspekty života této nevelké, Rumunům cizí enklávy, její historii a morální hloubku charakterů. V důsledku izolace od cizího prostředí si tato komunita uchovala svůj jazyk, kulturu a pocit národní identity.

Tam, kde se narodila, už rozhodně nic snášet nebude. Vyrazí proto do světa. Jenže život venku není peříčko. Po pár divokých úletech nakonec najde to, o čem ostatní jejího druhu jen sní. Lásku i nový domov. Netuší však, že hned vedle jejích čerstvě nakladených vajíček se líhne pašerácké doupě... Maďarský provokatér György Pálfi ( Taxidermia , Final Cut ) vypráví očima opeřené hrdinky tragikomické podobenství o svobodě, boji proti systému a touze po mateřství. Originální černohumorné drama s nečekanou hereckou hvězdou získalo Čestné uznání na festivalu v Torontu.

S nesmělou Sairou, dcerou královen planety Clitopolis, se právě rozešla charismatická nájemná lovkyně Kiki. Jakmile zdrcená princezna zjistí, že její expřítelkyni unesli bílí heterosexuální mimomužšťané a požadují za ni nejmocnější lesbickou zbraň, královskou labrydu, vydává se na inter-gay-laktickou záchrannou misi, aby Kiki vytrhla ze spárů zlých incelů. Cesta mimo bezpečný domov, na které potká optimistickou písničkářku Willow či pochybně machistickou vesmírnou loď, se pro Sairu stává poutí k nalezení svého pravého já. Animovaná sci-fi komedie tvůrčí dvojice Leely Varghese a Emmy Hough Hobbs, jež získala ocenění Teddy Award na Berlinale, je barvitou, chytlavými melodiemi a sympatickou ironií nasycenou odyseou prozkoumávající nejrůznější kouty queer vesmíru.

Představte si, že žijete v roce 2041, kdy máte právo být po nehodě či jiné nepřirozené smrti oživeni. Stačí si jen pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti – BOD OBNOVY. Agentka Em právě dostává do rukou případ, kdy byla základní pravidla obnovy porušena. Bod obnovy oběti byl smazán a Em tak má před sebou výjimečný zločin. Strhující příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy technologie budou zaručovat lepší život a lidé si budou moci zaplatit jeho prodloužení.

Pokrok nás žene vpřed. Ale kam to vlastně je? Trojice sehrála zásadní roli při stvoření světa, formuje dialektiku vývoje a ozývá se i v našem váhání — ano, ne, nevím. Tři postavy, nesoucí tuto trojici postojů, chodí světem a hledá směr. Tento osobní film natočený na 16mm začal jako meditace nad samotným směrem pokroku — hodnoty, která se stala všudypřítomnou v moderní společnosti, kde se s ním spojilo mnoho společenských dynamik. Od společenského pokroku, jenž tvoří základ snahy napravovat nerovnosti, až po nejrůznější inovace, které pohánějí moderní globální ekonomiku v dlouhých obdobích mezi válkami a následnými rekonstrukcemi. S tímto všeobjímajícím pojetím pokroku přichází i rychlost — staré je rychle odkládáno a nahrazováno novým, které se však brzy rovněž stává zastaralým. A pak je tu osobní rovina. Existujeme v přítomnosti, ale stále více žijeme s tím, co již minulo. Jsme čím dál schopnější to uchovávat — a mnohé z toho milujeme. Co se v tomto kvasu děje s člověkem, s lidskostí? Jaká budoucnost nás čeká ve světě, který neustále honí nové a lepší?

Po náhlé smrti své ženy musí hlavní protagonista filmu Petr Jochec převzít péči o dvě dospívající děti, dceru Vanessu a syna Petra, který trpí vážnou poruchou autistického spektra. Ovdovělý táta, který dříve často pracoval mimo domov, se nyní musí sám postarat o rodinu a udržet ji pohromadě. I když mnozí otcové v takové situaci od rodiny odchází, pan Jochec se rozhodne této výzvě postavit čelem a podstupuje každodenní zápas – od obětavé péče o obě děti, přes finanční zajištění rodiny, až po každodenní péči o domácnost. Snímek zachycuje snahu Jochecových o normální život, dotýká se otázky, kde jsou hranice lásky a rodičovství, a ukazuje, jak se jednotliví členové rodiny vyrovnávají s novou a nesnadnou životní situací. Dokument se věnuje také opomíjeným tématům, jako je systém sociální podpory a život pečujících, především ale zdůrazňuje sílu mezilidských vazeb v těžkých životních okamžicích. Druhý celovečerní film režiséra Martina Trabalíka, který sám několik let působil i na pozici osobního asistenta, je realistickou sondou do života na hranici společenských, fyzických i emocionálních možností.

Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka . Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha... Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka .

V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých... i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. To jsou hrdinové pohádky Největší dar. A kromě nich také svérázní obyvatelé malé valašské vísky. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé do života bohům? Zvítězí Morena, bohyně zimy, která na zemi přinese věčný led a mráz, nebo ji přemohou bohyně jara, léta a podzimu? Dozví se nejvyšší bůh Svarožic o Morenině řádění včas a vrátí koloběh čtyř ročních období do rovnováhy? To všechno jsou otázky, na které vám přinese odpověď pohádka Největší dar. Jedno vám ale prozradíme už teď! Ostatním bohům se nakonec podaří Morenu zastavit. Budou k tomu však potřebovat něco daleko silnějšího než svá kouzla. Pomůže jim jedna prostá valašská dívka, která má ten největší dar, na nějž ani Moreniny čáry nestačí!

Hudebník Y dělí svůj čas mezi bezuzdné večírky, na kterých společně s manželkou zaprodávají svou existenci ve prospěch izraelské zbohatlické smetánky, a mezi všední rodinný život. To vše na pozadí zpráv o šokujících událostech 7. října roku 2023. Jednoho dne je osloven, aby vytvořil novou národní hymnu. Nadav Lapid nezná kompromis. Své hrdiny vrhá do situací zběsilých, pokřivených a opulentních, nebojí se své postavy karikovat, aby zdůraznil pohled na kontroverzní situaci v kontroverzní zemi.

Film vypráví dramatický příběh milujícího otce, jehož život rozvrátí jediná tragická chyba. Otřese jeho šťastným manželstvím a zanechá ho zcela osamělého. Přes hrozbu vězení a s nesnesitelným pocitem viny se snaží znovu získat důvěru své ženy a zachránit lásku, která je navzdory bolesti stále spojuje. Když zjistí, že skutečný původ tragédie se skrývá hluboko v architektuře lidské mysli, začíná se rýsovat křehká cesta ke smíření. Dokáže ale jejich láska unést i tak velké selhání?

Luis přijíždí na divokou party uprostřed marockých hor, aby se svým malým synem hledal zmizelou dceru Mar. V obklopení hypnotických beatů a zvláštní, syrové svobody vyráží se skupinou techno nomádů pátrat na poslední akci kdesi hluboko v poušti. Karavana předělaných náklaďáků naložených soundsystémy, naftou a drogami se prodírá rozpáleným pískem. Putování se rychle mění v šílenou halucinační jízdu, z níž není snadného úniku. Sirat je rave apokalypsa, která šokovala Cannes a kromě Ceny poroty si odnesla pověst nejoriginálnějšího filmu festivalu s kultovním potenciálem.

Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?

Man-su má všechno, o čem snil: stabilní práci v prestižní papírenské firmě, respekt, šťastnou rodinu a velký dům se skleníkem plným bonsají. Když ale papírnu koupí Američané a Man-su přijde o místo, začne se jeho dokonalý svět rozpadat. Jediná možnost, jak vše v korporátním světě získat zpět? Odstranit konkurenci. Bizarně temný příběh ukazuje, kam až může slušný člověk zajít, když mu dojde trpělivost a opravdu... Není jiná možnost. Mistr režie Park Chan-wook ( Old Boy , Komorná ) přichází s černou komedií, v hlavní roli s Lee Byung-hunem ( Hra na oliheň ), která svou podvratností a vizuální precizností zasáhla publikum hlavní soutěže na benátském festivalu.

Dospělí sourozenci, jejich tak nějak vzdálení rodiče, nerozlučné pouto a vše mezi tím. Tom Waits , Adam Driver , Vicky Krieps či Cate Blanchett excelují v triu jemně humorných příběhů, plných vřele nemotorných rodinných rozhovorů. Ikona amerického nezávislého filmu Jim Jarmusch s lehkostí, vtipem a stylovou hravostí ukazuje, že společné chvíle mohou být krásné právě díky své nedokonalosti. Ať už jste na severovýchodě USA, v Dublinu nebo Paříži. Za svou upřímnou empatii snímek získal na festivalu v Benátkách Zlatého lva pro nejlepší film.

Syrová filmová výpověď o úniku, svobodě, deziluzi a životě na okraji normalizační společnosti.

Tři hlasy nad knihou A bude hůř: Ivan Sviták, Rio Preisner a Egon Bondy otevírají kontext díla Jana Pelce, které se stalo výrazným svědectvím o životě mimo oficiální společenský rámec. Filmová adaptace Petra Nikolaeva zachycuje svět undergroundu, útěků, alkoholu, přátelství i touhy po svobodě v prostředí, kde osobní vzdor naráží na beznaděj doby.

Film přibližuje existenci lidí, kteří odmítají žít podle pravidel normalizační každodennosti, a zároveň ukazuje cenu takového postoje. Drsný jazyk, neuhlazené prostředí a fyzická bezprostřednost postav vytvářejí obraz generace, která hledá prostor pro vlastní svobodu i za cenu postupného sebezničení.

Masha ( Marya Imbro ) je modelka z Běloruska, která sní o kariéře v Číně. V prostředí modellingu trpí profesními tlaky i vlastní psychickou labilitou. Misha pracuje v márnici v Minsku a mrtvé zachycuje ve svých olejomalbách. Po pokusu o sebevraždu se Masha během léčení setká s Mishou ( Mikhail Senkov ), jehož tvorba ji fascinuje. Tito dva outsideri se k sobě cítí přitahováni. Masha nachází u Mishy oporu, která jí v rodině chybí. Její otec emigroval do Polska, matka nezvládá situaci po pokusu o sebevraždu...

Nora ( Renate Reinsve ) se po letech znovu potkává se svým otcem. Charismatický a kdysi slavný režisér Gustav ( Stellan Skarsgård ) pro ni napsal hlavní roli ve filmu, který má být vyvrcholením jeho kariéry. Když Nora spolupráci odmítne, obsadí místo ní horlivou hollywoodskou herečku Rachel Kemp ( Elle Fanning ). Začíná série vtipných i bolestně upřímných setkání, při nichž se Nora a její sestra Agnes vyrovnávají s komplikovanými rodinnými vztahy i nečekanou přítomností americké hvězdy. Joachim Trier se po úspěchu filmu Nejhorší člověk na světě vrátil do Cannes s citlivým komediálním dramatem, které porota ocenila Velkou cenou.

V daleké budoucnosti, kdy planeta Země čelí kvůli silnému znečištění neodvratnému zániku, se hrstka lidí vypraví v záchranných lodích najít nový obyvatelný svět. Na vzdálené planetě narazí na rasu inteligentních ještěrů, kteří lidem nabídnou útočiště. Fascinováni člověkem, ještěři časem upraví svá těla téměř k nerozeznání od lidských a ovládnou většinu pozemských technologií. Lidé byli však svými hostiteli zrazeni. Pronásledováni a nuceni žít ve vyhrazených rezervacích, musí výměnou za vzácnou vodu původním obyvatelům poskytovat další technologie i své dcery. Existuje však proroctví, podle kterého se jednou narodí ten, který svrhne totalitu ještěrů a dovede zotročené lidstvo ke svobodě.

Detail filmu připravujeme.

Klasik domácího trikového filmu Karel Zeman se na od 70. let začal vracet k čistě animované tvorbě. Jako inspirace mu posloužily arabské pohádky o námořníku Sindbádovi. Původně samostatné krátké snímky (celkem jich bylo sedm) později sestavil do celovečerního tvaru, aniž by potlačil epizodický charakter: líčí, jak se hlavní hrdina ocitl v zemi obrů, jak zmáhal nástrahy magnetové hory či mořského sultána, nechybí ani létající koberec. Výtvarně se Zeman pokusil napodobit styl perských a arabských miniatur.

Detail filmu připravujeme.

Iva Janžurová ve své životní roli (přesněji řečeno dvojroli) ztělesňuje dvě povahově zcela rozdílné sestry. Zatímco jedna je vlídná a dobrá, druhá představuje ztělesněné zlo, chorobnou nenávist a závist. Zlá sestra se rozhodne odstranit svůj sourozenecký protějšek, ve kterém není schopna snést vlastnosti, jež právě sama postrádá. Její zrůdnost však záhy překvapí ji samotnou, když nabyde nečekaných rozměrů.